Přeskočit na obsah

Anežka Antonie Witková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anežka Antonie Witková
Rodné jménoAnežka
Narození2. března 1894
Hrabyně, Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. dubna 1976 (ve věku 82 let)
Chrastava, Československo
Národnostčeská
PovoláníProvinční představená Kongregace Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské
Známá jakoMatka Antonie
Nábož. vyznánířímskokatolické
WebWeb Řádu Německých rytířů
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anežka Antonie Witková (2. března 1894 Hrabyně[1]9. dubna 1976 Chrastava) byla česká katolická řeholnice, provinční představená řádu Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské v Opavě. V roce 1952 byla s kaplanem Jindřichem Stuchlíkem a dalšími řádovými sestrami v rámci vykonstruovaného monstrprocesu Witková a kol., prvního velkého politického procesu vedeného československým komunistickým režimem proti představitelům katolických řeholníků a řeholnic, odsouzena na 15 let vězení, nejpřísnějšímu trestu celého procesu.

Narodila se v Hrabyni[2] ve Slezsku nedaleko Opavy, kam se posléze rodina přestěhovala. Anežka vystudovala měšťanskou školu a učitelský ústav.[3] V mládí vstoupila do řádu Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské v Opavě, jehož sestry sloužily mj. jako ošetřovatelky zdejší Slezské zemské nemocnice, zřízené zde roku 1900.[4] Přijala řádové jméno Anežka Antonie, později složila doživotní sliby a byla řádem vzdělání. Posléze se stala provinční představenou řádu.

Po roce 1938

[editovat | editovat zdroj]

Po událostech spojených s podpisem Mnichovské dohody přešla Opava a okolí pod správu Německé říše. Po začátku války byl v roce 1940 byl řád zrušen, sestry mohly ve své činnosti nadále pokračovat v organizaci s názvem Podpůrný spolek svaté Alžběty milosrdných sester bývalého Německého řádu (Unterstützungsverein St. Elizabeth der Barmherzigen Schwestern des ehemaligen Deutschen Ordens). Podílely se na péči o nemocné i raněné německé vojáky po celou dobu války, i v jiných moravských a moravskoslezských městech. Při osvobozování Československa a ostravsko-opavské operace roku 1945 se podílely také pomoci vojákům ustupujícího Wehrmachtu, přičemž některé se s raněnými dostaly až na území Saska a Bavorska. Po skončení války vedl řád úspěšný soudní spor o majetek zabavený během války.

Proces Witková a kol.

[editovat | editovat zdroj]

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se katolická církev a s ní také řeholnice dostaly pod tlak režimu, který začal soustavně usilovat o rozklad církevních struktur prostřednictvím vykonstruovaných obvinění a uměle vytvořených důkazů, majících za cíl zdiskteritovat církev před veřejností a zbavit jí společenské moci a důvěry. V roce 1951 byla v klášteře uskutečněna prohlídka, při které byla zajištěna, ve skutečnosti nastrčená, vysílačka a zbraně zakopané na zahradě kláštera.[5] Vysílačkou měly sestry komunikovat s ostatními řeholnicemi vysídlenými do zahraničí, zbraně měly pak být použity během bojů o pohraničí roku 1938 proti československým vojákům. Witková byla spolu s ostatními sestrami zatčena, odvezena do vazební věznice v Ostravě a donucena k připraveným přiznáním. V rámci připraveného monstrprocesu Witková a kol. konaného ve dnech 25. a 26. února 1952 v Opavě byla spolu s dalšími sestrami a Jindřichem Stuchlíkem obviněna z velezrady a vyzvědačství odsouzena na 15 let do vězení. Internována byla v ostravské věznici.

Propuštěna byla po osmi letech v květnu 1960 po amnestii prezidenta republiky Antonína Novotného. Odešla následně do komunity někdejších řádových sester v severočeském pohraničí, kde působila v Jiřetíně pod Jedlovou a poté v Chrastavě u Liberce.

Anežka Antonie Witková zemřela 9. dubna 1976 v Chrastavě ve věku 82 let.

  1. Witková, Anežka Antonie, 1894-1976 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  2. Anežka Antonie Witková - Rodná místa našich hrdinů | Mapotic.com. Mapotic [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  3. † Milosrdná sestra Anežka Antonie Witková str. 2 †. www.Deutscher-Orden.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  4. OKUPACE A PŮSOBENÍ SESTER V NEMOCNIČNÍ A OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI :: Lubomír Macek. www.lubomirmacek.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  5. Anežka Antonie Witková (1894-1976) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]